[3]Národní park Podyjí je jediným národním parkem na území Moravy a titul národního parku si vysloužil v roce 1991. Překrásné meandry Dyje byly ovšem už v roce 1978 prohlášeny za chráněnou krajinnou oblast, nicméně její nejvzácnější část se stala národním parkem až o třináct let později. Vstupní branou do parku na západní straně je městečko Vranov nad Dyjí, nad kterým se velmi působivě tyčí skála s krásným a udržovaným zámkem. Na východní straně uzavírá park město Znojmo.
Náhoda mne zavedla na moravsko-rakouskou hranici u Mekky vinařů Znojma. Poté co se začaly objevovat cedule označující “Národní park Podyjí”, poněkud jsem znejistěl, neboť si ze školy rozhodně nepamatuji, že by nějaký takový národní park v České republice existoval. Aha, tak on byl založen až v roce 1991. No tak to je potom jiná !
Zhruba čyřicetikilometrový úsek řeky Dyje je středobodem celého parku. Za zachování nedotčenosti této krajiny můžeme paradoxně děkovat minulému režimu, neboť právě tok Dyje tvoří hranici mezi ČR a Rakouskem. Na území, kde se dnes nacházejí turistické trasy a cyklostezky, bylo dříve nárazníkové pásmo mezi socialistickým a kapitalistickým blokem. Podobná údolí na území naší republiky byla povětšinou přetvořena stavbami přehrad nebo rekreačními oblastmi. Můžeme říci, že jsme si odnesli alespoň něco hezkého ze čtyřiceti let nesvobody a totality. Je to bohužel slabá útěcha pro ty, kteří v této době prožili převážnou část svého života. Na zbytky pohraničních opatření se dodnes můžeme podívat v obci Čížov. Betonové zátarasy, strážní věže a ploty z ostnatého drátu smutně připomínají doby, kdy tu směli chodit pouze vojáci pohraniční stráže, tehdy neomezení vládcové tohoto území.
Z pohledu fauny a flóry je park zastoupen vzácnými druhy vodních živočichů (vydra říční), početným ptactvem (dudek, výr velký) a hmyzem. Najdeme tu také přes sedmdesát druhů státem chráněných rostlin, mezi kterými je třeba zmínit i zástupce orchidejí.
Celková rozloha parku je 63 km čtverečných s nadmořskou výškou okolo 500 metrů. Řeka Dyje se zařezává velmi hluboko do kopcovitého terénu a pokud se chcete dostat z jejího údolí pryč, musíte pokaždé překonat značné převýšení. Okolní skály dodávají toku Dyje vzhled kaňonu a meandry, které do břehů vyhlodala řeka ruku v ruce se zubem času vás nepřestanou udivovat. Malebnost tohoto kraje dokreslují všudypřítomné hrady a zříceniny, bohatě rozmístěné podél toku řeky. Ať už se jedná o zachovalý rakouský hrad Hardegg, zříceninu Kaja nebo zámek ve Vranově nad Dyjí.
Na rakouské straně byl v návaznosti na ČR vyhlášen národní park Thayatal (podle rakouského pojmenování Dyje – Thaya). Právě z rakouské strany je možné jít přímo podél toku řeky a vychutnat si plnou krásu okolních kopců zespoda. Česká strana oproti tomu nabízí pohled do hlubokých skalnatých a zalesněných údolí, kde se vine zelenomodrá Dyje, jako kdyby chtěla připomenout dávné časy, ve kterých my jsme tu ještě nebyli.
Ubytování:
Pokud budete plánovat návštěvu této lokality, dobrými výchozími body jsou Čížov, Lukov, případně Vranov nad Dyjí, kde lze bezproblémově sehnat ubytování v domáckých penzionech nebo kempech na internetu.
Sport v oblasti:
Jste-li příznivci horské cyklistiky, předem si zjistěte, jestli trasy, které hodláte absolvovat, jsou cykloturistům přístupné, protože na stezky podél toku řeky je cyklistům vjezd zakázán a vystavovali byste se pokutě (na rakouské straně by mohla být tato částka dost vysoká). Nicméně značených cyklostezek je tu dost a vzhledem k hornatému charakteru okolní krajiny se nudit rozhodně nebudete.
Zajímavá místa:
Hardegg – malebná rakouská vesnička s mohutným hradem na skále nad ní
Kaja – zřícenina hradu na rakouském břehu
Vranov nad Dyjí – městečko se zámkem kombinujícím sloh románský a gotický, jehož prvopočátky se datují až k roku 1100.
Nový Hrádek – zřícenina loveckého hradu z dob Karla IV.
Býčí hora – nejvyšší bod NP Podyjí (536 m.n.m.) s letohrádkem na vrcholu. Přes vrchol prochází rakousko – česká hranice.
[4]
[5] 
[6]
[7] 
[8] 
[9]