Mesa Verde - skalní město indiánů Anasazi

[4]Zlí jazykové tvrdí, že Američané nemají žádnou historii. Mají částečně pravdu pokud jde o historii tradiční evropskou. Přistěhovalci nedokázali za těch několik set let vybudovat ve Státech prakticky žádné ohromující památky. Existuje však i několik míst, která svědčí o dávné indiánské kultuře dávno před jejich příchodem. Nevyrovnají se sice těm evropským památkám pompézností, ale když na ta místa vkročíte budete možná vtaženi do dávných dob více než uvnitř kdejakého evropského hradu. A když se zaposloucháte, uslyšíte možná i pradávné zvuky ………. Mesa Verde patří mezi národní parky USA, které na Vás dýchnou atmosférou života dávnověku

Národní park Mesa Verde byl založen v roce 1906 aby uchoval stavby vybudované indiány z éry před Kryštofem Kolumbem. Park je součástí NPS – National Park System, který sdružuje federální národní parky. Mesa Verde, což ve španělštině znamená „zelený stůl“, vystupuje nad okolní krajinu a rozkládá se na Kolorádské prošině ve státě Colorado a zabírá tak přes 211 kilometrů čtverečních. Jeho návštěvníci tak mohou shlédnout historické dědictví, které tu po sobě zanechala kultura indiánů Anasazi. Park je i po letech stále velmi významným archeologickým nalezištěm na území Spojených Států a vítá tak každoročně mnoho vědců z celého světa.

1400 let před tím než evropané začali objevovat Nový svět, zvolil si kmen indiánů žijících na území dnešních „Four Corners“ (území kde se stýkají 4 americké státy – Arizona, New Mexico, Utah, a Colorado) Mesa Verde za svůj domov. Přes dalších 700 let tu žili a prosperovali jejich následovníci, kteří stavěli svá kamenná města ve výklencích stěn hlubokých kaňonů. Potom okolo roku 1200 n.l. začali zhruba po dvě generace svá obydlí opouštět.

Jsou nazýváni Anasazi což v navajštině znamená starobylí a už od té doby co zdejší kovbojové objevili kamenné příbytky je jejich život dopodrobna zkoumán různými archeology. Avšak navzdory všem těmto zkoumáním jsou naše informace o nich velmi kusé. Nikdy nezjistíme celý příběh, protože se nedochovaly žádné psané zápisu a tak mnoho důležitého zůstává zapomenuto a opředeno tajemstvími. Naštěstí nám jsou prázdné a tiché stavby i tak schopny říci mnoho o svých prapůvodních obyvatelích. Dobří stavitelé, tvořiví v uměleckých pracech a zběhlí v přežívání v obtížné krajině, shromažďovali zkušenosti předávané po staletí z generace na generaci.

Využívajíce přírody stavěli svá obydlí z pískovce, jenž opracovávali do kamenných kvádrů zhruba o velikosti bochníku chleba (toustového – tedy amerického, jak jinak). Maltu nahrazovala směs bahna a vody. Jednotlivé místnosti byly potom velké v průměru 2x2,5 metru a sloužily pro ubytování 2-3 osob. Izolované místnosti vzadu a ve vyšších patrech sloužily jako sklady plodin a dalších potravin. Většina denního dění se odehrávala na otevřených dvorech před místnostmi. Ženy se věnovaly keramice a hrnčířství, zatímco muži výrobě rozličných nástrojů. Oblékání pak přísně následovalo roční období. V létě nosili dospělí bederní zástěrku a sandále, v zimě se potom strojili do kůží z ulovených zvířat a zahřívali se v pokrývkách z krocaního peří a králičích kůží. Získávání potravy nebylo v této oblasti vůbec jednoduché, protože zem zde není nikterak úrodná. Hlavní část stravy byla tvořena kukuřicí, fazolemi a divokými rostlinami, ze zdomácnělých zvířat můžeme jmenovat pouze krocany a psy.

To byla fakta o místu „Zelený stůl“ alias Mesa Verde. Pokud chcete na vlastní oči vidět jak Anasazi žili a snad i slyšet zvuky historie, musíte se na toto krásné místo vypravit sami.
[5]

[6] [7] [8] [9]
[10] [11] [12] [13]
[14] [15] [16] [17] [18] [19] [20]